Milí čtenáři, po delší době vám přináším nové dobrodružství. Moje doposud nejdelší cesta mě zavedla až do tropické Kostariky a i když jsem z toho měla docela obavy, nakonec mi to místo uhranulo. Za čtrnáct dní jsme Kostariku procestovali křížem krážem, od hor až po pláže, od východu na západ. A jsem ráda, že vám o tom všem teď můžu povyprávět.
NEJPESTŘEJŠÍ PŘÍRODA NA PÁR TISÍSÍCH KILOMETRECH ČTVEREČNÍCH
Kostarika je zemí pralesů, kokosových palem, kakaových plantáží a kávy. A věděli jste, že 9 z 10 ananasů, které najdete u nás v obchodech, jsou z Kostariky? Hlavně jsou tu ale především perfektní podmínky k focení přírody. Proč? I když je rozlohou prakticky stejně velká jako Slovensko, svou rozmanitostí zvířat a biotopů strčí do kapsy kdejakou velkou zemi. Najdete tu vše od třítisícových hor a sopek přes deštné pralesy až po písečné pláže. Navíc si Kostarika svého přírodního bohatství dost váží a ochranou životního prostředí se intenzivně zabývá. Status národního parku či přírodní rezervace má celých 26 % jejího území.
Prales, kam oko dohlédne.
CESTA PŘES OCEÁN
Spoustu z vás jistě zajímá, jak probíhá tak dlouhá cesta letadlem. Pro mě to byl první let takhle daleko, takže jsem sama nevěděla, jak to budu snášet. Letěli jsme se Švýcarskými aerolinkami s přestupem v Curychu. Alternativně se létá ještě přes Amsterdam či přes Paříž. První let byl kratičký, druhá část, Curych - San Jose už byla náročnější. Airbus A340, kterým jsme letěli, je nicméně příjemné čtyřmotorové letadlo, kde po nástupu dostanete i dečku a polštářek :-)
Před vzletem na 12 hodinovou cestu.
Protože celý let probíhal za dne, nedokázala jsem spát. Pokud tedy máte vlastní osvědčené způsoby, jak zvládat spaní ve dne v dopravních prostředcích, berte je směle s sebou. Naštěstí aerolinky počítají s tím, že vás budou muset na 12 hodin zabavit, a proto je k dispozici obrazovka s opravdu slušným výběrem filmů a seriálů a každou chvíli kolem proběhne letuška s jídlem, vodou nebo kávou.
Po přistání vás trochu sejme sedmihodinový časový rozdíl, ale slibuju, že se to za pár dní srovná (a přestanete vstávat vyspaní ve dvě ráno :-))
ŠVÝCARSKO STŘEDNÍ AMERIKY
Teď se pojďme podívat na pár užitečných informací o Kostarice.
1. Bezpečnost. Pokud chcete objevovat krásy Latinské Ameriky, Kostarika je dobrý začátek. Oproti okolním zemím je velmi stabilní, vyspělá a bezpečná. Záleží samozřejmě na tom, kde přesně se pohybujete. V hlavním městě jsou kapsáři na denním pořádku, ale v jakém z velkých měst se s nimi nepotýkají, že. Jinak má Kostarika demokratické základy přejaté z Francie, bezplatné školství i zdravotnictví a s přihlédnutím k okolním zemím regionu i dobrou životní úroveň. Překvapit vás můžou všudypřítomné mříže a ostnatý drát - krádeže v domech jsou zjevně dost časté. Stejné bezpečnostní opatření platí i pro vzdělávací zařízení, takže se tam za školu chodí asi dost špatně :-).
Mříže, jako trendy domplněk každého domku. Fotka použita se svolením autora, Honzy Molinského :-)
2. Jazyk a měna. Na většině míst se v pohodě domluvíte anglicky. V turističtějších oblastech jsou zvyklí, že tu dovolenou tráví američané, a především resorty u Pacifiku jsou jejich způsobu života přizpůsobené. Jinde jsme si zase museli vystačit jen se španělštinou. Já osobně španělsky moc dobře neumím a místním to nevadilo. Ochotně mluvili pomalu nebo se danou věc snažili vysvětlit jinak.
V Kostarice se platí kostarickými colony (CRC), což je měna, kterou v Čechách moc dobře neseženete. Naštěstí tu opět platí adaptace na turisty z USA, takže stačí přijet s americkými dolary. V obchodech či restauracích vám na ně vrátí buď zase dolary, nebo místní měnu. Převodního kurzu se bát nemusíte, vychází to dobře.
Zvířátkové bankovky byly u všech členů výpravy velmi oblíbené.
3. Zdraví a pitná voda. Nemocnici jsme během naší cesty naštěstí navšívit neptřebovali, nejrůznější kliniky či jiná zdravotnická zařízení jsme ale potkávali dost často. Pokud byste tedy lékařskou pomoc vyhledat museli, můžete být v klidu, protože je dobře dostupná.
Povinná očkování pro Kostariku neplatí, existují pouze doporučení, tady je nejlepší konzultovat svou cestu a zdravotní stav s odborníkem na cestovní medicínu. My jsme se nakonec pro žádné očkování nerozhodli.
Na většině míst s městskou zástavbou funguje síť státních vodovodů, voda je tedy oficiálně pitná. My samozřejmě nejsme na tamější mikroorganismy zvyklí, takže bych čechům nedoporučila takovou vodu pít. Raději jsme vždy volili balenou.
4. Co jedovatá zvířata? Největší zdravotní riziko představují hadi. Oproti české zmiji jsou opravdu jedovatí a vyhledat lékařskou pomoc je nezbytné. Schválně jsem se na detaily ptala místních a můžu vás uklidnit. Pokud by vás skutečně had uštkl, nemusíte ho hledat a zjišťovat, o jaký druh se jedná. Podle působení jedu na klinice sami poznají, jaký typ séra použít. Kousnutí hadem ročně se počítají na tisíce, umrtí na nižší desítky.
I malí hadi můžou být hodně nebezpeční.
Jedovaté jsou i kostarické žáby - pralesničky. Tady už ale o žádné drama nejde. Pokud byste se žábou chtěli otrávit, museli byste ji celou sníst. Za předpokladu, že na ni pouze sáhnete, žádné nebezpečí vám nehrozí. Stačí si po manipulaci s obojživelníkem pořádně umýt ruce.
Žabky jsou sice jedovaté jen trochu, ale pozor na ně.
Ve výsledku vás můžou nejvíc otravovat mravenci a komáři. Mravenčí kousnutí nebezpečné není, čeká vás pouze nepříjemné svědění. Pozor ale na tzv. Bullet ants, asi 2 cm velké mravence s obřími kusadly. Jejich kousnutí je extrémně bolestivé a odnesete si hodně nepříjemný zážitek.
5. A co pavouci? Jako člověk, který těžce nese i ne zrovna velké pavouky České republiky, jsem měla docela obavy z pobytu v tropickém prostředí. Nakonec to taková hrůza nebyla. Neříkám, že jsem neviděla žádného, ale bylo jich míň a byli menší, než jsem čekala. Nejvíc jich nakonec bylo v okolí kakaové plantáže na karibském pobřeží, ale stačilo se držet v bezpečí cesty a dalo se to přežít.
6. Pozor na selfíčka se zvířaty. V Kostarice existuje zákon, který zakazuje fotit se se zvířaty. Ve smyslu selfíček. Pokud vás někdo vyfotí a zrovna se v pozadí nějaké zvíře prochází, o nic nejde. Ale cíleně chodit ke zvířatům a pořizovat si s nimi fotografie, je trestné a za tahanice s místními orgány spravedlnosti to rozhodně nestojí.
7. Na jaké počasí se připravit? Počítejte s všudypřítomným vlhkem. Záleží samozřejmě, v jaké nadmořské výšce zrovna jste, ale dost vlhko je všude. Nám se vyplatilo sbalit si oblečení do igelitových pytlíků a vybalit jen to, co budeme zrovna nosit. Zbytečně nám tak nic nenavlhlo předem.
Kostariku jsme navštívili na konci listopadu, tedy po konci období dešťů. Touto dobou je typicky každé ráno hezky, směrem k odpoledni se zatáhne a večer nebo v noci prší. Není to ale spolehlivé pravidlo. Byly dny, kdy nepršelo vůbec, a pak zase pršelo 3 dny v kuse. V nižších polohách se připravte na dusné letní teploty, v horách vás čeká klidně 15 nebo i pouhých 10 stupňů. Pokud tedy plánujete navštívit i horské oblasti, teplejší mikina či bunda rozhodně přijde vhod. Pláštěnky ani deštníky se moc neosvědčily. Na běžnou vlhkost vzduchu jsou k ničemu a pokud opravdu prší, je jedno, co máte na sobě. Kostarický déšť je totiž o dost jiné kafe než ten náš.
Oblečení, které si v tropech člověk úplně nepředstavuje :-).
Jinak si vystačíte s letním oblečením. Jestli se chystáte do pralesa, doporučuju dlouhé pohodlné kalhoty. Pomůžou proti kousnutím hmyzu a jsou vhodné i do holínek, které na procházky do pralesa často vyfasujete. Ty když vám nesedí dobře, nebudete mít díky kalhotám odřené nohy.
8. Najíte se dobře? Najíte se skvěle! Evropské chuťové buňky se kostarické kuchyně rozhodně nemusí bát. Od začátku až do konce mi všude moc chutnalo. Očekávejte hodně rýže, fazolí, masa a ovoce. Snídaně jsou v Kostarice velice vydatné a často se nám stávalo, že jsme ani nepotřebovali oběd. Rozhodně doporučuju místní snídani ochutnat. Začíná se talířkem ovoce. Ananas, meloun, mango, či papája. Na první kousnutí poznáte rozdíl oproti exotickému ovoci koupenému u nás. Musím říct, že třeba ananas už si tady nikdy nejspíš nekoupím.
Výběr ovoce rozhodně není malý.
Hlavní část snídaně pak tvoří ochucená rýže s fazolemi, vajíčka (míchaná či volské oko), toast, džem a smažené plátky banánů (na ty budu ještě dlouho vzpomínat!).
Kostarická snídaně
Jinak se setkáte s luxusním burritem, skvěle upravenými rybami a běžnými druhy masa. Na co ale nedám dopustit, je karibská omáčka. Zamilovala jsem se do ní na první ochutnání a po zbytek času, který jsme v oblastni Karibiku strávili, jsem nevečeřela nic jiného :-).
Karibská omáčka ke všemu!
JAKÉ ZÁŽITKY OČEKÁVAT
Jedním z nich může být klidně zemětřesení. Hned třetí noc na území Kostariky nás probudila podezřelá rána a zvuky zvířat, jaké jsem ještě neslyšela. Ráno jsme se dočetli, že nás potkalo malé zemětřesení o síle 4,3. Dle místních jde o něco, co se tam děje tak 300x ročně.
Jinak vás v Kostarice čekají všechny druhy letního počasí, neskutečná zeleň, zvuky pralesa na dohled z ubytování, kýčovité fotky kokosových palem, neskutečná rozmanitost zvířat, ptáků a rostlin. A hlavně všudypřítomné heslo PURA VIDA, kterým se místní nejen zdraví, ale i řídí. Volně přeloženo jde připomínku toho, že žít se má v klidu a jednoduše.
Kormoráni, volavky a kvalitní kostarický déšť.
Většinou se sem jezdí přírodou, právě kvůli její neuvěřitelné různorodosti. Kromě stále žijících zvířat je Kostarika také přestupní stanicí migrujících druhů. Vidět můžete třeba obrovská hejna severoamerických dravců, kteří cestují na zimoviště. Podle nadmořské výšky se ocitnete v úplně jiných typech pralesa, napříč zemí se mění i charakter krajiny. A když budete dostatečně trpěliví, zažijete i setkání s bájným ptákem, kterého uctívali už samotní indiáni. O tom vám ale povím zase příště :-). Těšit se můžete na článek věnovaný horským mlžným lesům, centrální džungli a karibskému pobřeží.
KAM DÁL
Třeba na další články nebo na nejnovější koláže vesmíru!
Jaké to je v pralese? Na co dát pozor? Čím platit a co na sebe? Připravila jsem pro vás základní shrnutí informací o cestě do Kostariky.
